Vítám všechny příznivce létavých plemen holubů i nováčky v tomto sportu !

Jmenuji se Frank Otta a bydlím na jižním okraji Hradce Králové. Je mi 60 let, chystám se do důchodu, ale stále ještě pracuji jako soukromý učitel angličtiny a překladatel / tlumočník na volné noze. Toto svobodné povolání mi poskytuje dostatek časového prostoru pro tréninky holubů a cestování, během kterého jsem měl příležitost se seznámit s řadou pozoruhodných lidí a prožít s nimi mnoho neopakovatelných zážitků.

S létavými plemeny jsem začal jako kluk v šedesátých létech minulého století v mém rodném městě, Praze 4 - Libuši, Pořídil jsem si Pražské, Hannoverské a Vídeňské rejdiče a okamžitě jsem si tento sport zamiloval. Pak přišly z drůbežářských závodů polodivoké kočky a holuby mi začaly hubit. Pár měsíců poté dorazila vojska Varšavského paktu a já se, počátkem Husákovy normalizace, rozhodl změnit prostředí. USA byla dobrá volba a žil jsem tam až do Sametové revoluce bez holubů.

V roce 1990 jsme se s manželkou vrátili domů, do svobodné vlasti. Naše děti dorostly, již mě tak moc často nepotřebovaly, a já se rozhodl vyplnit svůj nově získaný volný čas návratem k mému dětskému koníčku. Po letech jsem opět začal holubařit. Nevěděl jsem ale, že sehnat Pražského nebo Českého rejdiče, který dnes zalétne 3 - 4 hodiny, je v mém kraji prakticky nemožné. Nicméně několik chovatelů Českých rejdičů se mi podařilo kontaktovat pomocí mých známých či inzerátů a od nich jsem si koupil své hejnko a začal jsem je rozchovávat a trénovat. Protože ale nelétali časy dle mých představ, zkusil jsem do tohoto hejna přidat pár tipplerů. Slyšel jsem o nich totiž, že dokáží létat déle a chtěl jsem je využít k rozlétání Českých rejdičů. Určitě mi v této věci pomohli. Když jsem ale své první tipplery viděl kroužit na nebi, rozhodl jsem se, že budu létat jen s nimi a České rejdiče k nim budu používat jako tzv. "vábníky" aneb "droppery" (droppeři slouží k přivábení tipplerů z nebe dolů, což je při závodech velice důležité). Čeští rejdiči jsou velice sympatičtí holoubci, ale trochu bojácní, obvláště v noci na střeše. V roce 2010 jsem proto jako vábníky začal používat Botošánské (plemeno odzkoušené v Rumunsku). Ti se zdají být umírněnější a přátelštější a svoji práci dropperů odvedou o trochu lépe než Český rejdič.

Dnes chovám tipplery od pana Zlatko Klacara, rakouského mistra s časem přes dvacet hodin, který byl tak hodný a přenechal mi několik chovných párů. Postupně jsem také importoval tipplery z Kosova, Chorvatska, Německa, Holandska a Rumunska. Během těchto let se také mé odchovy přesouvaly dál na východ do Lotyšska, Polska, Slovenska a na Ukrajinu.

Kromě chovu a pozorování holubů v letu mám též rád houbaření, páteční hraní šipek s přáteli v hospůdce a vylepšování mého holubníku včetně jeho zařízení.

Podívám-li se zpět od počátku své zábavy s chovem tipplerů do dnešního dne, odlétal jsem 54 soutěží (započítány roky 2006-13) v klubech DFU, KCHT a přátelských rozletech ITF, převážně za přítomnosti rozhodčího. Simuloval jsem si také nespočet dalších soutěžních letů mimo soutěžní rozpis pro mou osobní potřebu (za účelem ohodnocení mých chovných a tréninkových praktik).

Jsem členem internetových diskuzních skupin zaměřených na tipplery a dopisuji si s holubáři z celého světa. Na přelomu roku 2005 a 2006 byl šesti chovateli založen český Klub chovatelů tipplerů a chcete-li věděj ještě více o těchto nádherných holubech, klikněte ZDE. Jsem také jedním ze zakladatelů a organizátorů mezinárodních přátelských rozletů ITF.

Budete-li chtít, můžete si přečíst nebo podepsat mou knihu hostů. Děkuji !